Jaromír Joo
Příběh Národního cirkusu Jo-Joo a jeho principála Jaromíra Joo, který zemřel 20. února 2021 ve věku 65 let na komplikace se zákeřnou pandemickou nemocí koronaviru. Tato část stránek je věnována k uctění památky tohoto žongléra, provazochodce, milovníka zvířat a legendárního cirkusového principála, kterého jsem si nesmírně vážil za jeho celoživotní práci pro rozvoj a slávu českého cirkusového světa. Cirkusoví umělci tvrdě pracují a ještě tvrději bojují o přežití v dnešní podivné době. Sám jsem jezdil s cirkusem, sám jsem zažil na vlastní kůži jak se současná společnost chová k cirkusákům. Ovšem pan Jaromír Joo se nikdy nevzdával a neustále bojoval za cirkusy v České republice. Nejvíce jsem ovšem obdivoval jeho extrémní a upřímnou lásku ke zvířatům. Když jsem s principálem Jaromírem Joo procházel zvěřincem, tak majestátní šelmy jako sibiřští tygři, americké pumy i levhartice Nova, ze kterých má každý respekt, se začaly chovat jako domácí mazlíčci a začaly vítat svého pána… Neskutečný zážitek jako jeden z mála z cirkusu Jo-Joo! |
Jaromír Joo se narodil 30. srpna 1955 v Rychnově nad Kněžnou rodičům Jaromírovi a Stanislavě Joo Od dětských let se věnoval tréninku v cirkusové manéži, především žonglování a provazochodectví. Během působení v Československých cirkusech a varieté byl zařazen jako artista již zmíněných disciplín. Působil také ve Varieté Praha v Lucerně a v brněnském varieté Rozmarýn. Zúčastnil se festivalu na Kubě za účasti revolucionáře Fidela Castro. Hostoval také v Mongolsku, Rusku a tehdejší NDR. |
Principál Jaromír Joo se zaměřil především na výcvik kočkovitých šelem, ve které dosahoval |
Když tygrovi někdy ublížíte, nesmíte se k němu již nikdy otáčet zády nebo se k němu |
Zkrotit levharta a ještě po něm chtít, aby dobrovolně vystupoval v manéži před publikem? Jenže Jaromírovi Joo se to podařilo! Právě levhartice Nova si k němu vytvořila přímo milostný vztah. |
Puma americká je též přezdívaná horský lev. Je to největší kočkovitá šelma Severní Ameriky. |
Osobně jsem se setkal s panem principálem Jaromírem Joo několikrát. Pokud nepočítám návštěvy samotného představení, které jsem obdivoval pro jeho propracovanost a odvahu jít naprosto rozdílným směrem oproti jiným tradičním cirkusům, tak prvnímu kontaktu došlo v roce 2009, kdy jsem jel se svými rodiči z Frýdku-Místku až na opačnou stranu republiky do Mariánských Lázní, právě na návštěvu tohoto cirkusu. Pana Joo jsem se tehdy zeptal jestli mu nebude vadit, když si nafotím jeho cirkus a zvířata, na to mi odpověděl, že nemá co skrývat ať fotím co jen budu chtít, ale k čemu to budu potřebovat? Odpověděl jsem mu, že dělám cirkusové modely a rád bych udělal několik transportů také jeho cirkusu. Tím to vše začalo, na to mi s úsměvem odpověděl, až něco udělám tak ať mu to přivezu ukázat, že je na to velmi zvědavý. O rok později v Ostravě jsme se znovu potkali a já jsem mu přinesl můj první model pokladny cirkusu Jo-Joo, který jsem po 10-ti letech opět uviděl při mé bohužel poslední návštěvě Jaromíra Joo na zimovišti ve Zbožíčku na podzim 2020. V průběhu těch jedenácti let od našeho seznámení jsme se střetli několikrát, při návštěvě jeho Prvního českého národního cirkusu Jo-Joo, kde jsem zažil nespočet krásných chvilek jak už z jeho vyprávění, prohlídky zvěřince či jako jeden z mnoha, když jsem mohl pohladit a vyfotit se s tygřicí Tajgou. Běhá mi z toho mráz po zádech, nechce se mi tomu věřit, ještě před pár měsíci jsme se střetli na zimovišti ve Zbožíčku se slibem, že se opět brzy uvidíme... Jako částečný důkaz mého obdivu je mu věnován tento kousek stránek na věčnou památku. Děkuji za všechny krásné chvíle ve vašem cirkuse JO-JOO... Na shledanou... Ačkoliv v tomto zármutku slova nestačí, i tak celé rodině Joo upřímnou soustrast za ztrátu milovaného člověka. S pozdravem Petr Gongol s rodinou z Frýdku-Místku. |